Adam Kencki – Hermíno, přines klacek!

„Přines klacek!“ je notoricky známý pojem nejen pro všechny pejskaře. Má však mnoho významů. Od toho „dej mi konečně chvilku pokoj“ po ten „proběhni se, chci se radovat s tebou“. A každý pejskař se asi v průběhu dní pohybuje mezi těmito polohami, někdy dokonce v průběhu jedné procházky. Ať tak či tak, zmíněný povel zásadně určuje rozdíl mezi procházkou se čtyřnohým miláčkem a procházkou s partnerem či dětmi, které můžete pro klacek posílat jen v omezené míře. 

Procházka se psem, tedy s tím psem, který pro klacek běží a zároveň se s ním také vrátí, je zkrátka meditativní záležitostí, kde si můžete celkem svobodně dávkovat míru samoty. Zatímco procházka o samotě je záležitostí ponejvíce introspektivní a procházka s někým je záležitost společenská, tak procházka se psem je někde mezi, umožňuje obě polohy střídat. Chvíli být s vlastními myšlenkami a chvíli si povídat s někým, kdo s vámi navíc skoro ve všem souhlasí a laskavým pohledem vás uklidňuje.

Fotografie Adama Kenckého (*1986) se vždy přirozeně točily okolo jeho bytí. Zaznamenávat „svět okolo“ pro něj bylo vždy zcela přirozenou nutností, a lhostejno, zda na cestách po Kavkaze, nebo v bytě 1+1 v Praze. Velmi jsem si tohoto jeho nastavení cenil a cením, protože se v rámci fotografie stává trochu ohroženým přístupem a jeho představitelé ohroženým druhem. Adam však takto pracuje kontinuálně od počátku. Občas si „odběhne“ k jiným tématům, jiným projektům, ale touha vizuálně „poznámkovat“ svůj život ho – jak se zdá – neopouští. A od chvíle, kdy vyženil psa, je středobodem tohoto prostoru Hermína a její neodbytná potřeba vytáhnout „páníčka“ někam ven.

Adamovy fotografie nám potom nabízejí kousek jejich rodinného života, vlastně docela normálního a obyčejného. Ukazují nám ale zároveň, že i obyčejnost se dá žít plně a že může být krásná. Alespoň tak je zaznamenána na jeho středo a velkoformátových fotografiích, které v průběhu let pořizuje. Jeho snímky nám zpřítomňují, jak je důležité „házet klacky“, ale zároveň mít u sebe někoho, kdo se s nimi po chvíli vrátí…

Lukáš Bártl 

Theme: Overlay by Kaira
galeriedira.cz