Moji prarodiče předávali své cennosti dalším generacím a ti je následně schovávali na půdu. Tyto věci jsou pro mě jako rodinné album. Na každém předmětu se podepsal čas a způsob života mých předků. Vše jsou to věci, které má rodina začala shromažďovat od konce 30. let minulého století a každá další generace něco přidala. Těmito objekty jsem byl obklopen již od dětství, ale jak roky běžely, tak se na ně postupně zapomnělo. Zůstaly ležet pod vrstvou času na půdě. Rozhodl jsem se je po letech znovu vytáhnout na světlo, a tím přidat svůj díl. Bohužel dnešní doba způsobila, že jsou tyto věci někdy vnímané jako nevkusné a nemoderní. Končí pak na půdě zabalené do igelitu, aby se na ně neprášilo. Plast jakožto velmi sterilní a izolační materiál je absolutním protikladem ke starým věcem, které pro mne mají nejen generační, ale především citovou hodnotu. Tento kontrast mezi igelitem a věcmi, mě inspiroval k vytvoření tohoto souboru.