Vladislav Jasiok – MÍSTA, KTERÁ UŽ NEJSOU TÍM, ČÍM BYLA

Představovaný projekt je výběrem z dosud nezveřejněného archivu havířovského fotografa. Vladislav Jasiok je rodákem z Ústí nad Labem, odkud se s rodiči na konci padesátých let přestěhoval do Havířova a stal se tak součástí první generace dětí vyrůstající ve městě horníků a hutníků.

První část vystaveného souboru tvoří fotografie z počátku let
sedmdesátých; nejstarší z nich autor pořídil asi jako šestnáctiletý.
Zaznamenával tehdy na svou středoformátovou zrcadlovku takřka bezvýhradně
život venku, jeho procházky však nebyly jen bezúčelným blouděním rovnými
ulicemi mladého Havířova. Lákali ho především lidé, za kterými se vydával
na různé kulturní akce. Vznikla tak řada snímků z havířovských květinových
oslav, otevření obchodního domu Budoucnost, odhalení Leninovy sochy,
ale také z jeho cest mimo město, například z ostravského Dne horníků nebo
skautských pochodů k mohyle na Ivančeně, které byly naopak režimem
kritizovány. Je škoda, že se z tohoto období zachovalo jen několik svitkových
filmů, neboť nám zprostředkovávají opravdu kvalitní reportážní snímky,
mezi nimiž se najde i několik solitérů vynikajících nejen svou výtvarností,
ale i přesahy od obecného sdělení k sdílení „příběhu“.

Autorovy první pokusy o reportážní fotografii doplňují na výstavě
práce z let osmdesátých, které se již více vztahují k Ostravě. Nejenže působí
civilněji, ale začíná se v nich stále více zpřítomňovat autorův zájem o město
samotné. Jeho snímky zachycují některé městské části Ostravy, jak
už je neznáme, například rozestavěné sídliště Dubinu nebo dnes již zaniklý
zimní stadion Josefa Kotase, který se nacházel nedaleko železniční stanice
Ostrava-Stodolní.

Konfrontace těchto časových období, která se zde po desetiletích
otevírá, tak není jen pozoruhodnou mapou vnitřního vývoje jednoho fotografa,
ale i významným svědectvím proměny míst, jimiž během svých iniciačních
toulek procházel. Rané práce Vladislava Jasioka jsou proto velice cenným
příspěvkem do fotografického portfolia Ostravska, na kterém ve stejném časovém
období soustavně pracovaly osobnosti jako Viktor Kolář, Květoslav Kubala,
Petr Sikula nebo František Sikora, který dokumentoval vývoj Havířova.

Terezie Foldynová

Theme: Overlay by Kaira
galeriedira.cz